II.

Předkládací zpráva

Usnesením č. 5/2004 vláda přijala Národní politiku výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004–2008 (NPVaV). Toto usnesení uložilo členům vlády, vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy a předsedkyni Akademie věd České republiky zpracovat a do konce roku 2004 předložit ministryni školství, mládeže a tělovýchovy koncepce rozvoje výzkumu a vývoje v oblasti jejich působností. Tyto koncepce byly ministerstvy a dalšími ústředními správními orgány vypracovány a zaslány MŠMT. Zmíněným usnesením byly uloženy i některé další úkoly, jejichž popis a zhodnocení plnění jsou podrobně uvedeny v Analýzách stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2004 a v roce 2005, které vláda vzala na vědomí svými usneseními č. 1208/2004, respektive č. 1518/2005.

Vedle úkolů, které ukládá výše uvedené usnesení vlády č. 5/2004, vznikla i řada úkolů vyplývajících z jednotlivých opatření tohoto koncepčního dokumentu. Platnou NPVaV dále v oblasti implementace zásadních materiálů Evropské unie doplňuje „Přístup České republiky k dokumentu Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu a k dalším dokumentům Evropské unie pro oblast výzkumu a vývoje“ schválený usnesením vlády č. 513/2004.

NPVaV vznikala v období probíhající reformy veřejných financí na straně jedné a zároveň v období implementace Lisabonské strategie požadující razantní navýšení prostředků na oblast výzkumu a vývoje na straně druhé. To vedlo k tomu, že NPVaV stanovuje prostředky na financování výzkumu a vývoje pouze na období 2004–2006 a dále nabízí variantně, jakým způsobem by se dal dohnat pomalý nárůst výdajů na výzkum a vývoj nutný ke splnění Barcelonských cílů[1] a Lisabonské strategie, tzn. dosáhnout do roku 2010 výdajů na tuto oblast v rozsahu 3 % HDP. V následujícím období došlo k navýšení prostředků na výzkum a vývoj v celkových výdajích, přestože díky růstu HDP se jejich procentuální podíl vztažený k HDP prakticky nezměnil.

K plnění Lisabonské strategie na komunitární úrovni byla na jarním zasedání Evropské rady v roce 2005 přijata aktualizovaná strategie (Střednědobé hodnocení Lisabonské strategie), z níž vychází Národní Lisabonský program 2005–2008 (Národní program reforem ČR), schválený usnesením vlády ze dne č. 1200/2005. Tyto skutečnosti jsou jedním z důvodů předkládané novelizace stávající národní politiky v oblasti výzkumu a vývoje (VaV).

Usnesením vlády č. 851/2005 byla přijata Národní inovační politika ČR na léta 2005–2010 (dále Národní inovační politika). Tento materiál obsahuje řadu opatření týkajících se i aplikovaného výzkumu a vývoje a navrhuje konkrétní možnosti podpory technologického rozvoje a investic do této oblasti. Dalším důležitým materiálem, který byl dlouho očekáván, jsou Dlouhodobé základní směry výzkumu, který vláda schválila svým usnesením č. 661/2005. Tento materiál obsahuje výzkumné priority, které vláda uložila zapracovat do NPVaV. Zároveň usnesení vlády k Dlouhodobým základním směrům výzkumu i usnesení vlády k Národní inovační politice ukládají ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a místopředsedovi vlády pro ekonomiku a předsedovi Rady pro výzkum a vývoj harmonizovat Národní politiku výzkumu a vývoje České republiky s Národní inovační politikou                   a Dlouhodobými základními směry výzkumu, zhodnotit její plnění a promítnout do ní změny, ke kterým došlo v oblasti výzkumu a vývoje v České republice a v Evropské unii v letech 2004 a 2005. Rovněž odstavec 22 platné NPVaV předpokládá, že v průběhu její platnosti dojde na základě zhodnocení realizace této koncepce k aktualizaci NPVaV.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům byl vypracován předkládaný dokument, který uvádí doplňující odstavce NPVaV v části III a dále uvádí v části IV opatření, kterými budou odstavce aktualizované Národní politiky novelizovány. Ve dnech 7. a 8. července 2005 proběhlo v Telči výjezdní zasedání, kterého se kromě zástupců předkladatelů, tzn. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Rady pro výzkum a vývoj, zúčastnili i reprezentanti odborné veřejnosti, především Akademie věd České republiky, Rady vysokých škol, Asociace výzkumných organizací a Technologického centra AV ČR. Na tomto jednání byly vymezeny základní oblasti, které budou předmětem harmonizace a které jsou rozpracovány v písmenech a) až m) části III. NPVaV sladěná s Národní inovační politikou, především v  odstavcích 12 a 14, bude veřejnosti prezentována v aktualizované formě.

V některých nových opatřeních pro realizaci NPVaV, uvedených v části IV, se navrhuje uplatnění scientometrického přístupu k hodnocení výzkumu (orientovaného hlavně na rozšiřování znalostí), především využívání bibliometrie v hodnotitelské a různé posuzovací činnosti. Předpokládá se samozřejmě použití tohoto nástroje kvalifikovaným a přiměřeným způsobem se zohledněním odlišné citovanosti prací v různých vědních oborech i různé experimentální, a tím i časové nebo jiné náročnosti různých výzkumů (často i uvnitř jedné vědní disciplíny) a navíc v oborech, kde k tomu existují podmínky (možnost publikovat články v  impaktovaných odborných časopisech, jejichž dostupnost zaručuje, že tyto články mohou býti citovány). Dále se předpokládá využití této metodiky jen k účelům, na které se hodí (viz kapitola 7 v části V). [2]

V předkládaném materiálu jsou rovněž zohledněny některé závěry rozsáhlé dotazníkové akce, která byla uspořádána Asociací výzkumných organizací[3] mezi představiteli výzkumných a vývojových institucí. Akce zjišťovala názory, podněty a doporučení pro vyhodnocení stavu a výsledků plnění NPVaV a sledovala i další záležitosti správy výzkumu a vývoje.

Předkládaný materiál obsahuje v části V zhodnocení plnění stěžejních úkolů vyplývajících z NPVaV a v části VI detailní vyhodnocení plnění těch odstavců NPVaV, které plnění určitých opatření zadávají. Část VII shrnuje realizaci NPVaV v resortních koncepcích rozvoje výzkumu a vývoje jednotlivých ústředních orgánů státní správy a Akademie věd České republiky. Materiál nemá žádný bezprostřední dopad na veřejné rozpočty, který by překračoval střednědobý výhled státního rozpočtu, a rovněž nemá dopad na rovné postavení mužů a žen.

Návrh byl předložen do připomínkového řízení dopisem ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 15. prosince 2005 se žádostí o zaslání připomínek do 31. prosince 2005. Z celkem 36 obeslaných připomínkových míst došlo ve stanoveném termínu 95 připomínek z 13 připomínkových míst; vyjádření dalších 16 připomínkových míst byla bez připomínek. K materiálu bylo uplatněno 22 zásadních připomínek, které byly akceptovány nebo projednány s příslušnými připomínkovými místy; materiál je tak předkládán bez rozporu. V období 3.–6. ledna byly vypořádány zásadní připomínky Ministerstva kultury, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství a dne 13. ledna byly vypořádány připomínky Akademie věd ČR a Ministerstva pro místní rozvoj.