2. Co Vás na této práci baví a co je na ní nejnáročnější?
Pro mě je určitě nejnáročnější spojení s ostatními povinnostmi. Dokončuji vysokou školu, stále působím jako trenér deváté třídy v hokejovém klubu a hraji za hokejový tým Karlovy Univerzity. Je pro mě tedy dost náročné tyto věci poskládat dohromady tak, abych vše stíhal, a přesto dělal naplno. Čas trávený s dětmi se mi rozhodně vrací v podobě naplnění smysluplnosti toho, co dělám. Není to vždy jednoduché, ale snažím se, aby to ve škole bavilo děti i mě. Se svými žáky proto často mluvím o tom, které aktivity je baví a ty se pak snažím více zapojovat do výuky. Nejvíce mě tedy baví určitě to, když vidím, že se děti učí a je to pro ně zároveň zábava.
Kromě učení dokončuji Jan Vávra v současnosti také vysokou školu, působí jako trenér deváté třídy v hokejovém klubu a hraje za hokejový tým Karlovy Univerzity.
Myslím si, že si málokterý kluk v devatenácti letech řekne, že chce jít na školu, kde bude hrát na klavír, tančit rytmickou gymnastiku a malovat. Mám pocit, že je celkově obor učitelství pro 1. stupeň nakloněný spíše dívkám, a to by mohlo být jedním z důvodů, proč jej studuje mužů méně. Hodně mých kamarádů se diví, že dělám takovou práci. Často od nich slyším: “První stupeň? To jako učíš všechno? Tak na to bych neměl nervy.” Podle mě, aby šel chlap studovat učitelství prvního stupně, musí být pevně rozhodnutý, že chce studium dokončit a v budoucnu opravdu učit. Kdybych v tom sám neměl jasno, asi bych po hodině zpěvu nebo tančení ze školy odešel.
4. Berou děti jinak učitele muže než učitelku ženu? Vnímáte nějaký rozdíl ve svém přístupu k dětem, než jaký mají Vaše kolegyně?
Ano a myslím si, že je to také kvůli tomu, že to pro děti není běžné. Když jsem nastoupil do školy, dostal jsem čtvrťáky, kteří měli od první třídy samé paní učitelky a už od chvíle, kdy jsem se k nim přišel podívat, bylo hodně cítit, že jejich vnímání bylo úplně jiné. Mám pocit, že muži (tedy já to tak mám), řeší věci z nadhledu a nedělají si ze všeho hlavu. Rozdíl ve svém přístupu k dětem vnímám. Nejsem si ale jistý, jestli je to tím, že jsem muž, nebo tím, z jakého pocházím prostředí. Na základní škole jsem chodil do třídy plné chlapců, hokejistů. Po nástupu na gymnázium se to sice změnilo, ale měl jsem každý den hokejové tréninky a trávil veškerý svůj volný čas s kamarády, kluky. Bylo pro mě normální, že někdo něco provede, pohádá se, šťouchne do sebe. Proto mám asi pro nějaké klukoviny větší pochopení než by mohly mít některé kolegyně.
Jan je u dětí velmi oblíbený. Nejvíce ho baví, když vidí, že se děti učí a je to pro ně zároveň i zábava.
V naší třídě máme 16 chlapců, kteří spolu musí trávit každý den celé dopoledne a přijde mi úplně normální, že občas vyvstane nějaký problém. Snažím se o tom s nimi komunikovat a vždy problém v klidu vyřešit. To samé i s děvčaty, když spolu vedou sváry. Vezmu si je stranou a v klidu si o problému promluvíme. Někdy si dělám legraci, že to jdeme vyřešit jako "chlapi": bez poznámek, bez větších emocí a trestů. Pokud si nedělají nic zákeřného, vše řešíme v klidu.
Jan přemýšlel i o jiných zaměstnáních, jako je práce v rodinné firmě, nebo o nějaké pozici bližší sportu, nakonec se přece jen rozhodl pro práci učitele na prvním stupni a nelituje toho.
5. Myslíte si, že by muži mezi učiteli malých dětí měli být zastoupeni častěji? A co by podle Vás pomohlo, aby ve školkách a na základních školách učil vyrovnanější počet žen a mužů?
Myslím si, že by to určitě pomohlo. Ve škole teď vidím, jak na děti působí i ostatní moji kolegové (u nás ve škole jsme na prvním stupni tři muži) a bylo by určitě super, kdyby nás ve školách bylo víc. Nebudu lhát - i pro mě jako učitele by bylo fajn mít ve škole více mužů. Pomohlo by tomu určitě pro muže příznivěji nastavené studium a bezpochyby i lepší podmínky pro učitele. Když se podíváme do vyspělých zemí, jsou tam učitelé vnímání úplně jinak než u nás a jsou za svou práci také velmi slušně ohodnoceni. U nás je to o tom, že člověk musí vystudovat 5 let vysoké školy a dostane podobný plat jako prodavač v obchodě. Učit může podle mého názoru jen ten, kdo má práci s dětmi opravdu rád a dělá takovou práci z vlastního přesvědčení, protože pro peníze se určitě dělat nedá.
Foto: Archiv J. Vávry
Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/vlada-dnes-schvalila-strategii-rovnosti-zen-a-muzu-na-leta-2021---2030-187164/Téma rovnosti žen a mužů na webu MŠMT: https://archiv.msmt.gov.cz/ministerstvo/genderova-rovnost
