Hlavním cílem šetření je poskytovat tvůrcům vzdělávací politiky, učitelům a dalším odborníkům ve školství informace,
které jim mohou pomoci při zvyšování úrovně vědomostí a dovedností žáků v matematice a v přírodních vědách.
V České republice je garantem a realizátorem mezinárodních šetření Česká školní inspekce jako národní autorita
pro hodnocení kvality a efektivity počátečního vzdělávání.
Účastníci
Šetření TIMSS 2015 se zúčastnili žáci na úrovni 4. a 8. ročníků ZŠ z 57 zemí. V České republice se testování v rámci TIMSS týkalo pouze žáků 4. ročníků ZŠ (4. ročníky testovalo 49 zemí) a ověřovány byly jejich znalosti v matematice a přírodovědě. Do šetření se v ČR zapojilo 159 základních škol s více než 5 000 žáky, doplňkové dotazníky vyplňovali také rodiče testovaných žáků (zjišťováno rodinné zázemí), přibližně 350 učitelů a 159 ředitelů škol (podmínky výuky ve školách).
Výsledky
Matematika: Výrazně nejlepších výsledků v matematice již tradičně dosáhli žáci východoasijských zemí. Z evropských zemí si nejlépe vedli žáci Severního Irska a Ruska. Výsledek českých žáků 4. ročníků ZŠ v matematice je nadprůměrný a jeho hodnota je 528 bodů. Čeští žáci přitom zaostali za žáky devíti členských zemí EU, které se do šetření zapojily. Srovnatelné výsledky měli se žáky z Nizozemska, Maďarska, Bulharska a Kypru.
V matematice byly sledovány tři oblasti učiva (čísla, geometrie, data) a tři okruhy dovedností (prokazování znalostí, používání znalostí, uvažování). Čeští žáci dosáhli relativně lepšího výsledku při řešení úloh z geometrie, v oblastech týkajících se čísel a dat mají výsledek srovnatelný s výsledkem celkovým. Relativně horší výsledek měli žáci při prokazování znalostí, naopak relativně lépe si poradili s úlohami na uvažování.
Přírodověda: Také v přírodovědě mají čeští žáci nadprůměrný výsledek, jeho hodnota je 534 bodů, což je více než v matematice. Statisticky významně lepší výsledek než čeští žáci měli žáci jedenácti zemí, mezi které se zařadily čtyři evropské země - Rusko, Finsko, Polsko a Slovinsko, s dalšími devíti evropskými zeměmi měli čeští žáci srovnatelný výsledek. Vůbec nejlépe si vedly Singapur a Korejská republika.
V přírodovědě byly sledovány tři oblasti učiva (živá příroda, neživá příroda, nauka o Zemi) a stejné tři okruhy dovedností jako v matematice. Čeští žáci byli relativně úspěšnější při řešení úloh z okruhu živá příroda, naopak relativně méně úspěšní v úlohách z tematických okruhů neživá příroda a nauka o Zemi. Z okruhů dovedností si vedli relativně lépe při prokazování znalostí a naopak hůře při jejich používání a v uvažování.
Vývoj výsledků v čase
Do šetření zaměřeného na žáky 4. ročníku ZŠ se ČR zapojila v letech 1995, 2007, 2011 a 2015. V roce 1995 dosáhli čeští žáci velmi dobrých výsledků a byli nadprůměrní v matematice i v přírodovědě, v roce 2007 pak byl zaznamenán statisticky významný pokles v obou předmětech, v matematice šlo o největší zhoršení ze všech zemí. Přestože se od té doby čeští žáci jak v matematice, tak v přírodovědě statisticky významně zlepšili, zůstávají ČR spolu s Nizozemskem jedinými dvěma zeměmi, které mají v matematice průměrný výsledek horší než v roce 1995. V přírodovědě dosáhli čeští žáci v roce 2011 srovnatelného výsledku s rokem 1995 a přibližně stejnou úroveň vědomostí a dovedností prokázali také v roce 2015.
Čeští žáci se za poslední čtyři roky v matematice zlepšili v oblastech učiva týkajícího se čísel a geometrie, při práci s daty dosáhli výsledku srovnatelného s rokem 2011. Za stejné období se zlepšili ve všech dovednostech. V přírodovědě se čeští žáci od roku 2011 zlepšili ve znalostech z neživé přírody a naopak se zhoršili ve znalostech z živé přírody, v nauce o Zemi se jejich výsledky z let 2011 a 2015 statisticky významně nelišily. Od roku 2011 se žáci zlepšili v okruhu dovedností týkajících se uvažování, v prokazování i v používání znalostí zůstaly dovednosti žáků zhruba na úrovni roku 2011.
V matematice lze pozorovat největší rozdíly v podílu českých žáků s nejlepšími výsledky. Zatímco v roce 1995 dosáhlo velmi vysoké úrovně 16 % žáků a vysoké úrovně dalších 30 % žáků, v roce 2011 činilo zastoupení v obou těchto úrovních dohromady pouze 30 % žáků. Do roku 2015 pak došlo k navýšení podílu žáků ve velmi vysoké úrovni na 8 % a ve vysoké úrovni na 30 %. V přírodovědě jsou rozdíly menší, od roku 1995 se o něco snížil podíl českých žáků u nízké a zvýšil u střední vědomostní úrovně. Znamená to, že za uplynulých dvacet let se snížil podíl žáků, kteří v přírodovědě dosahují nejslabších výsledků.
Čeští učitelé i ředitelé škol hodnotí podmínky pro výuku matematiky a přírodovědy velmi dobře, ovšem výsledky žáků tomu úplně neodpovídají. Zde sehrávají svou roli další faktory, které výsledky ovlivňují. „V českých školách je kladen malý důraz na studijní úspěch jednotlivých žáků a školní klima je v mezinárodním srovnání hodnoceno jako průměrné,“ informoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Učitelé navíc již tradičně vyjádřili malou spokojenost se svým povoláním. Čeští žáci pociťují rovněž velmi malou sounáležitost se školou a velmi neradi do ní chodí. „ČR patří k zemím, kde je chuť žáků učit se matematiku a přírodovědu podprůměrná,“ doplnil ústřední školní inspektor s tím, že v případě matematiky a přírodovědy je nízká také sebejistota českých žáků, která se navíc od roku 2011 v matematice ještě snížila.
Více informací zde: Výsledky TIMSS 2015 – znalosti žáků 4. ročníků ZŠ v matematice a přírodovědě
Účastníci
Šetření TIMSS 2015 se zúčastnili žáci na úrovni 4. a 8. ročníků ZŠ z 57 zemí. V České republice se testování v rámci TIMSS týkalo pouze žáků 4. ročníků ZŠ (4. ročníky testovalo 49 zemí) a ověřovány byly jejich znalosti v matematice a přírodovědě. Do šetření se v ČR zapojilo 159 základních škol s více než 5 000 žáky, doplňkové dotazníky vyplňovali také rodiče testovaných žáků (zjišťováno rodinné zázemí), přibližně 350 učitelů a 159 ředitelů škol (podmínky výuky ve školách).
Výsledky
Matematika: Výrazně nejlepších výsledků v matematice již tradičně dosáhli žáci východoasijských zemí. Z evropských zemí si nejlépe vedli žáci Severního Irska a Ruska. Výsledek českých žáků 4. ročníků ZŠ v matematice je nadprůměrný a jeho hodnota je 528 bodů. Čeští žáci přitom zaostali za žáky devíti členských zemí EU, které se do šetření zapojily. Srovnatelné výsledky měli se žáky z Nizozemska, Maďarska, Bulharska a Kypru.
V matematice byly sledovány tři oblasti učiva (čísla, geometrie, data) a tři okruhy dovedností (prokazování znalostí, používání znalostí, uvažování). Čeští žáci dosáhli relativně lepšího výsledku při řešení úloh z geometrie, v oblastech týkajících se čísel a dat mají výsledek srovnatelný s výsledkem celkovým. Relativně horší výsledek měli žáci při prokazování znalostí, naopak relativně lépe si poradili s úlohami na uvažování.
Přírodověda: Také v přírodovědě mají čeští žáci nadprůměrný výsledek, jeho hodnota je 534 bodů, což je více než v matematice. Statisticky významně lepší výsledek než čeští žáci měli žáci jedenácti zemí, mezi které se zařadily čtyři evropské země - Rusko, Finsko, Polsko a Slovinsko, s dalšími devíti evropskými zeměmi měli čeští žáci srovnatelný výsledek. Vůbec nejlépe si vedly Singapur a Korejská republika.
V přírodovědě byly sledovány tři oblasti učiva (živá příroda, neživá příroda, nauka o Zemi) a stejné tři okruhy dovedností jako v matematice. Čeští žáci byli relativně úspěšnější při řešení úloh z okruhu živá příroda, naopak relativně méně úspěšní v úlohách z tematických okruhů neživá příroda a nauka o Zemi. Z okruhů dovedností si vedli relativně lépe při prokazování znalostí a naopak hůře při jejich používání a v uvažování.
Vývoj výsledků v čase
Do šetření zaměřeného na žáky 4. ročníku ZŠ se ČR zapojila v letech 1995, 2007, 2011 a 2015. V roce 1995 dosáhli čeští žáci velmi dobrých výsledků a byli nadprůměrní v matematice i v přírodovědě, v roce 2007 pak byl zaznamenán statisticky významný pokles v obou předmětech, v matematice šlo o největší zhoršení ze všech zemí. Přestože se od té doby čeští žáci jak v matematice, tak v přírodovědě statisticky významně zlepšili, zůstávají ČR spolu s Nizozemskem jedinými dvěma zeměmi, které mají v matematice průměrný výsledek horší než v roce 1995. V přírodovědě dosáhli čeští žáci v roce 2011 srovnatelného výsledku s rokem 1995 a přibližně stejnou úroveň vědomostí a dovedností prokázali také v roce 2015.
Čeští žáci se za poslední čtyři roky v matematice zlepšili v oblastech učiva týkajícího se čísel a geometrie, při práci s daty dosáhli výsledku srovnatelného s rokem 2011. Za stejné období se zlepšili ve všech dovednostech. V přírodovědě se čeští žáci od roku 2011 zlepšili ve znalostech z neživé přírody a naopak se zhoršili ve znalostech z živé přírody, v nauce o Zemi se jejich výsledky z let 2011 a 2015 statisticky významně nelišily. Od roku 2011 se žáci zlepšili v okruhu dovedností týkajících se uvažování, v prokazování i v používání znalostí zůstaly dovednosti žáků zhruba na úrovni roku 2011.
V matematice lze pozorovat největší rozdíly v podílu českých žáků s nejlepšími výsledky. Zatímco v roce 1995 dosáhlo velmi vysoké úrovně 16 % žáků a vysoké úrovně dalších 30 % žáků, v roce 2011 činilo zastoupení v obou těchto úrovních dohromady pouze 30 % žáků. Do roku 2015 pak došlo k navýšení podílu žáků ve velmi vysoké úrovni na 8 % a ve vysoké úrovni na 30 %. V přírodovědě jsou rozdíly menší, od roku 1995 se o něco snížil podíl českých žáků u nízké a zvýšil u střední vědomostní úrovně. Znamená to, že za uplynulých dvacet let se snížil podíl žáků, kteří v přírodovědě dosahují nejslabších výsledků.
Čeští učitelé i ředitelé škol hodnotí podmínky pro výuku matematiky a přírodovědy velmi dobře, ovšem výsledky žáků tomu úplně neodpovídají. Zde sehrávají svou roli další faktory, které výsledky ovlivňují. „V českých školách je kladen malý důraz na studijní úspěch jednotlivých žáků a školní klima je v mezinárodním srovnání hodnoceno jako průměrné,“ informoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Učitelé navíc již tradičně vyjádřili malou spokojenost se svým povoláním. Čeští žáci pociťují rovněž velmi malou sounáležitost se školou a velmi neradi do ní chodí. „ČR patří k zemím, kde je chuť žáků učit se matematiku a přírodovědu podprůměrná,“ doplnil ústřední školní inspektor s tím, že v případě matematiky a přírodovědy je nízká také sebejistota českých žáků, která se navíc od roku 2011 v matematice ještě snížila.
Více informací zde: Výsledky TIMSS 2015 – znalosti žáků 4. ročníků ZŠ v matematice a přírodovědě
Nainstalujte si aktuální verzi přehrávače Flash prosím.
