Výzkum zaměřený především na výuku moderních dějin probíhal v letošním roce mezi 1593 učiteli dějepisu základních a středních škol.
Důležité postřehy z pohledu MŠMT:
- téměř 90 % učitelů využívá ve svých hodinách moderní technologie výuky
- zhruba stejný počet učitelů používá kromě učebnic dějepisu i další učební pomůcky, jako jsou například pracovní listy, tajenky, křížovky
- mnoho učitelů si vytváří vlastní pomůcky
- téměř tři čtvrtiny učitelů dějepisu navštěvuje se svými žáky v rámci předmětu historická regionální místa, muzea a výstavy
- většině dotazovaných učitelů dějepisu je zřejmý cíl dějepisu jako předmětu
- většina se shodla na tom, že kromě základních znalostí je třeba si odnést poučení z dějinných chyb a pochopení událostí v současném světě
- na otázky, jak motivují učitelé dějepisu své žáky, nejčastěji vyprávějí příběh, čtou úryvek z knižních podkladů, používají pomůcky k prezentaci učiva nebo žáky aktivují skupinovou prací
- kromě vyprávěcí – narativní metody využívají učitelé dějepisu i jiné verbální metody, jako debatu, referát, popis nebo dialog
- je stálý nedostatek odborných studií a pomůcek pro výuku nejnovějších a soudobých dějin, zejména v místním a regionálním kontextu
- z kurikulárních dokumentů postrádají učitelé dějepisu nejvíce výkonnostní standardy žáků
- necelá polovina pedagogů míní, že zájem žáků o moderní dějiny je podobný jako o jiné historické etapy
- žáci projevují nejvyšší zájem o válečné dějiny, vzpomínky pamětníků, místní dějiny a dějiny každodennosti
- podle 56 % většiny učitelů je méně než čtvrtina žáků schopna kriticky analyzovat historické poznatky
- zájem žáků o dějepis ve volném čase je podle tří čtvrtin dotázaných spíše okrajovou záležitostí
- žáky podle učitelů nejvíce motivuje k zájmu o minulost sledování filmů s historickou tematikou. Velmi podněcující je i svědectví pamětníků a návštěva významného místa, muzea či výstavy
„Výzkum ukázal erudovanost a velké nasazení učitelů dějepisu a zároveň potvrdil, že dnešní žáci jsou pod velkým vlivem masovým médií a především internetu, naopak v četbě odborné a krásné literatury mají značné mezery,“ komentuje náměstek pro regionální školství Jindřich Fryč.
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy chystá dokončení průběhu kurikulární reformy v podobě standardů rámcových vzdělávacích programů, mezi kterými budou i standardy pro dějepis. MŠMT již dnes doporučuje ředitelům a ostatním pedagogům základních a středních škol věnovat náležitou pozornost výuce dějin 20. století, a to s důrazem na vzdělání žáků v problematice moderních, zejména nejnovějších dějin. Toto doporučení reaguje na současný nárůst extremistických a nedemokratických politických tendencí a zároveň reaguje na aktuální a naléhavé požadavky současnosti.
Tendence výuky dějin s ohledem na zahraniční vzory a modely:
- preferovány jsou dějiny 20. století (zejména historie po roce 1945), naopak redukovány jsou postupně dějiny pravěku a starověku (u nás je tradiční obliba těchto epoch, protože nejstarší dějiny nebyly pod tak silným ideologickým tlakem)
- důraz je kladen na dějiny kulturní, sociální, hospodářské a na dějiny tzv. každodennosti, které by měly být v rovnováze s dějinami politickými. Vyváženost by měla být zachována také na úrovni historie lokální, regionální, národní, evropské a globální
- nové pojetí historie a školního dějepisu vychází z teorie tzv. multiperspektivy - mnohostranného výkladu dějin. V úvahu se tak berou také jiné názory, než jsou obecně platná a známá paradigmata
- pozornost je soustředěna také na mimoevropské geopolitické a kulturní celky, především na ty, které jsou ohnisky konfliktů (Blízký východ) a žáci o nich denně slyší v médiích
- opomíjeny nejsou ani dějiny minorit a odlišných etnických skupin, dějiny žen a dětí, historie proměn vztahu lidstva k životnímu prostředí (environmentální dějiny)
Výsledky výzkumu ÚSTR naleznete zde:
http://www.ustrcr.cz/cs/vyzkum-vyuky
Mgr. Marek Zemanředitel odboru vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 8, 118 12 Praha 1
e-mail: press@msmt
cz
