Jednání bylo v pondělí zahájeno švédskou ministryní školství Lottou Edholm, která přivítala účastníky a odkázala je na doporučení o cestách ke školnímu úspěchu, přijatému za českého předsednictví. To je mimo jiné zaměřeno na včasnou detekci dětí ohrožených neúspěchem a konkrétní podporu dětí ze znevýhodněných prostředí.
„Je klíčové soustředit na žáky se speciálními potřebami, zajistit jim stimulující prostředí, a to včetně ukrajinských dětí, které jsou v našich školách a školkách,“ řekla k tématu švédská ministryně školství Lotta Edholm.
Následně informovala ředitelka z generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Sophie Eriksson Waterschoot o aktuálních plánech Komise v oblasti školního vzdělávání. Jako klíčovou zmínila ještě širší a flexibilnější využití prostředků z programu Erasmus+, a to včetně podpory mobilit učitelů V tomto kontextu představila zprávu Komise o provádění Doporučení Rady o podpoře automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí. Zmínila přitom také takzvané Teachers academies.
Česká republika v rámci dalšího jednání prezentovala přístupy k podpoře kvalitního vzdělávání a péče v raném dětství, kde představila národní praxi včetně zavedení povinné předškolní docházky od 5. roku dítěte od školního roku 2017/2018, způsobu finanční podpory například prostřednictvím operačního programu Jan Amos Komenský nebo podpory ukrajinských dětí v předškolním věku.
Jednání vrchních ředitelů členských států EU zodpovědných za oblast školství ve
Stockholmu.
Následujícího jednání vrchních ředitelů v oblasti odborného vzdělávání se kromě členských států a Evropské komise účastnili také zástupci Ukrajiny a zástupci agentur CEDEFOP a ETF. „Velmi si vážíme možnosti účastnit se předsednických jednání. Jsme tady, abychom získali zkušenosti a mohli ukrajinský vzdělávací systém udržet stabilní a funkční. Máme 649 odborných škol, z těch bylo 23 úplně zničeno a 125 poškozeno. I přesto zajišťovalo k 1. únoru 93 % z nich vzdělávání pro naše mladé lidi,“ uvedla vrchní ředitelka odpovědná za oblast odborného vzdělávání na ukrajinském Ministerstvu pro vzdělávání a vědu Iryna Shumik.
Další diskuse se zaměřila na dopady změn na trhu práce v souvislosti s potřebou proměny stávajících a nově vznikajících profesí. Ty souvisí se zaváděním takzvaných „zelených“ postupů. Zaměstnancům, zaměstnavatelům a uchazečům o práci je tak nutné nabídnout možnosti dalšího vzdělávání a rekvalifikací i pro stávající pracovníky.
„Odborné vzdělávání je v České republice obecně na vysoké úrovni. Snažíme se také aktivně reagovat na proměny na trhu práce. Na MŠMT aktuálně diskutujeme možnosti propojení celoživotního vzdělávání se vzděláváním počátečním s využitím Národní soustavy kvalifikací,“ uvedl ředitel Odboru EU na MŠMT Martin Fatura v rámci diskuse o možnostech prohlubování a zvyšování kvalifikací.
Na obě jednání naváže ve čtvrtek 23. března konference švédského předsednictví, zaměřená na rozvoj dovedností potřebných pro „zelenou tranzici“.
