Táňa Hálová Perglová se ke své práci v Stálém zastoupení ČR při EU dostala spíše náhodou. V průběhu prvního předsednictví ČR v Radě EU sice už v Bruselu v české styčné kanceláři pro výzkum a vývoj (CZELO) pracovala, do samotné agendy předsednictví ale zapojena nebyla. Když MŠMT hledalo posilu na nynější předsednictví pro oblast výzkumu do Bruselu, pracovala Táňa v Technologické agentuře ČR, kde byla kromě jiného zodpovědná za mezinárodní spolupráci a synergie mezi národními programy a unijním programem na podporu výzkumu a inovací Horizontem 2020. Přesto ji tato časově omezená nabídka zaujala a chtěla osobně zažít, co předsednictví obnáší, a to přímo na Stálém zastoupení, což se jí povedlo.
V současnosti pracuje Táňa Hálová Perglová v oblasti výzkumu a společně s kolegyní má na starosti vyjednávání veškerých dokumentů z oblasti výzkumu a inovací. V průběhu českého předsednictví se konkrétně jedná o Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám, Závěry Rady EU k Nové Evropské Inovační Agendě, Závěry Rady EU k reportu Evropského účetního dvora k nástroji widening. Tyto Závěry se projednávají v pracovní skupině Rady EU pro výzkum.
Úkolem Táni Hálové Perglové je společně s kolegyní řídit debatu, hledat konsensus a organizovat veškeré činnosti
této pracovní skupiny tak, aby se českému předsednictví podařilo dotáhnout dokumenty až do stádia schválení ministry
EU zodpovědnými za výzkum. Kromě uvedených dokumentů se stará o dvě deklarace českého předsednictví, a to Pražskou a
Brněnskou, přičemž komunikuje s Evropskou komisí a ostatními členskými státy a snaží se najít konsensus ohledně
jejich znění. U Pražské deklarace se toto už povedlo a deklarace už byla uveřejněna ve své finální podobě.
Dále připravuje Táňa Hálová Perglová organizačně všechny návštěvy českého ministra školství, mládeže a tělovýchovy
v Bruselu týkající se agendy výzkumu, sjednává schůzky, podílí se na podkladech pro jednání a je také na
jednáních přítomna. Kromě toho komunikuje s kabinetem komisařky, se zástupci Generálního sekretariátu Rady nebo
Evropského parlamentu.
Co se týká skloubení pracovního a rodinného života v Bruselu, situace je u Táni Hálové Perglové o něco komplikovanější, než to měla v ČR. Do Bruselu se totiž přestěhovala pouze sama s dětmi, manžel zůstal kvůli práci v České republice a za rodinou dojíždí.
Obecně se od předsednictví očekává, že je pracovník dané agendy téměř nepřetržitě k dispozici, ať už „na mailu“, nebo „na telefonu“. A výhodou dnešní doby je, že toto už umožňují moderní technologie a člověk může v podstatě pracovat, i když například zrovna vyzvedává děti ve škole, či s nimi dělá úkoly. Hodně věcí se dá už díky technologiím udělat z domova, nebo v případě potřeby se připojit třeba i večer, výhodou je možná účast na schůzkách formou online připojení. V tomto je práce v Stálém zastoupení ČR při EU velice flexibilní.
Táňa Hálová Perglová společně s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Vladimírem Balašem na jednání neformální Rady pro konkurenceschopnost v Praze.
Anketní otázky:
1. Pracujete ve své odborné práci s genderovou perspektivou?
Zaměřujete se také na podporu rovnosti žen a mužů jako jedné z hodnotu EU?
Genderová perspektiva je jedním z principů podpory výzkumu a vývoje na unijní úrovni. V dokumentech, které
jsou nyní v projednávání, se většinou nejedná o stěžejní téma, nicméně například Nová Evropská Inovační Agenda
se zaměřuje v části podpory talentů na nutnost většího zastoupení žen v podnikání. Toto téma navrhujeme
zahrnout do Závěrů Rady a budeme ho tedy i projednávat. Stejně tak je nutné upřesnit, že Evropská komise pravidelně
prezentuje pokrok v unijním programu na podporu výzkumu a inovací Horizont Evropa, přičemž genderové statistiky
jsou jedny z těch, na které je kladen velký důraz.
2. Co pro Vás osobně rovnost žen a mužů znamená?
Pro mne to znamená mít stejné podmínky v životě, které podle některých máme. Nicméně osobně, a zvláště od doby,
co jsem matkou dvou dětí, vidím, že tomu tak úplně není. Mým dětem jsou 6 a 4 let a jen díky pomoci rodičů, kteří
hlídali naše děti od útlého věku, jsem mohla jít po půl roce na dva dny v týdnu pracovat a kontinuálně navázat
na mou práci před odchodem k plnění si mateřských a rodičovských povinností. Dát totiž děti v roce do
školského zařízení je nejen finančně velmi náročné, navíc se na mne část okolí dívala špatně, že jsem se vedle
mateřství chtěla realizovat i v práci. Musím ale říct, že už dávno nejde o obecný trend, ale je to hodně o
kultuře. Když jsem tuto situaci vysvětlovala mým francouzským kolegyním, vůbec nechápaly, proč to musím řešit. Ve
Francii se totiž vrací do práce 3 měsíce po porodu, děti jsou v jeslích nebo u chův a nikomu to zvláštní
nepřipadá. V České republice jsme si sice všichni rovni, ale kulturně v nás hodně převládá stereotyp, že
žena má hlavně roli matky a měla by se věnovat tudíž hlavně rodině. Můj pohled je ale jiný, a to i díky postoji mého
manžela, který mi v oblasti výchovy a domácnosti velice pomáhá. Jsem ráda, že jsem se pro tuto práci
v Bruselu rozhodla. Pro mne jde o skvělou pracovní příležitost, přičemž naše děti získávají zároveň
nenahraditelnou životní zkušenost. S manželem žasneme, jak rychle si osvojili francouzštinu, jak se rychle
adaptovaly v místně škole a školce, a také jak nyní nahlíží na etnické a kulturní rozdíly. Myslím, že jim to dá
vhled a obohacení do života, který jim nikdo nevezme.
3. Je pro Vás tématem slaďování pracovního s rodinným životem? Pokud ano, jak jej řešíte? Máte pocit, že
je to téma také pro Vaše kolegy muže?
Pro mne je to téma neustále. Už i proto, že se v České republice stereotypně předpokládá, že se o děti a domácnost postará hlavně žena. A já se společně s manželem snažíme kolegům a kolegyním ukázat, že to tak být nemusí. Vždy se spolu domluvíme, kdo vyzvedne děti, kdo se postará o večeři, kdo zůstane doma, když jsou nemocné. Oba ale máme také rádi svoji práci a seberealizace je pro nás důležitá. Chci proto ukazovat kolegyním a kolegům, že to jde a nastavovat nástroje výzkumné a inovační politiky tak, abychom to stále více umožňovali. Stejně ale musíme pracovat na tom, aby se rozšiřovaly a zpřístupňovaly stále více rodinám služby, a to včetně předškolních zařízení, větších možností otcovské dovolené nebo různých flexibilních úvazků, home officů a tak dále. Jen tak se nám podaří kulturní bariéry a stereotypy, které v České republice ještě stále jsou, alespoň trochu zmírnit.
INFOBOX:Informace k zastoupení žen v Evropském parlamentu najdete zde: https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20190226STO28804/zeny-v-evropskem-parlamentu-infografika
Počet poslankyň v Evropském parlamentu se za poslední desetiletí výrazně zvýšil. Za celé období mezi lety 1952 až 1979 v něm zasedalo pouze 31 žen. Po prvních přímých volbách v roce 1979 bylo do Evropského parlamentu zvoleno 15,2 % žen. Poměr se pak každé volební období zvyšoval. Dnes tvoří ženy 39,3 % poslanců Parlamentu. Číslo překračuje světový průměr i průměr EU (v porovnání s národními parlamenty).
Za Českou republiku bylo v květnu 2019 zvoleno 7 europoslankyň, takže přesně jedna třetina. V minulém volebním období jich bylo dokonce 38 %. Podrobná tabulka zastoupení Čechů a Češek v Parlamentu od roku 2004 zde.
Prosazování rovnosti mužů a žen je jednou z priorit EU - zajímavé odkazy
k využití:
https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/gender-equality/promoting-gender-equality-womens-rights-beyond-eu_cs; https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/gender-equality_cs; https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/gender-equality/gender-equality-strategy_cs; https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/gender-equality/gender-equality-strategy_cs#strategie-pro-rovnost-en-a-mu-na-obdob-20202025
Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/vlada-dnes-schvalila-strategii-rovnosti-zen-a-muzu-na-leta-2021---2030-187164/
Téma rovnosti žen a mužů na webu MŠMT: https://archiv.msmt.gov.cz/ministerstvo/genderova-rovnost
