Pro veřejnost bude výstava otevřena v budově Českého centra v Mnichově (Tchechisches Zentrum
München), Prinzregentenstr. 7, München od 13. října. do 18. listopadu 2011
Výstava dokumentuje texty, fotografiemi a exponáty život a odkaz významné osobnosti v evropských souvislostech.
V úvodu jsou připomenuty dramatické události z prvých dvou desetiletí Pittrova života, vrcholící děsivými prožitky v zákopech 1. světové války. Zaznamenány jsou od 20. let 20. století počátky jeho veřejného a výchovného působení (přednášky v Praze i na venkově), činnost v řadě spolků a organizací, aktivní účast v pacifistickém hnutí, výsledky vydavatelské, publikační a redakční práce spjaté především se „Sbratřením, časopisem k obrodě ducha a společnosti“ (vycházel v letech 1924 – 1941) a s periodiky vydávanými po 2. světové válce v Československu („Posel z Milíčova domu“) a po odchodu do emigrace v zahraničí („Hovory s pisateli“).
Značná pozornost je věnována obdivuhodné Pittrově práci pro děti, počínaje pravidelně pořádanými kulturně vzdělávacími besídkami, přes zajištění výstavby a provozu sociálně výchovného zařízení „Milíčova domu“ na pražském Žižkově (otevřen koncem r. 1933) a ozdravovny v Mýtě u Rokycan (postavena v r. 1938), až po poskytování péče a pomoci opuštěným, prožitými útrapami těžce strádajícím židovským a německým dětem v prvých letech po skončení 2. světové války v zámeckých objektech přeměněných na ozdravovny ve Štiříně, Olešovicích, Kamenici, Lojovicích a v penzionu v Ládví ve středních Čechách.
Připomenuto je i poskytnutí azylu dětem německých emigrantů v r. 1934 v Milíčově domě a dětem uprchlíků z českého pohraničí po jeho připojení k Německu v r. 1938. V době Protektorátu sloužila jako útočiště pro židovské děti ozdravovna v Mýtě, s židovskými rodinami zůstával Pitter v kontaktu a i přes přísné zákazy jim poskytoval materiální a duchovní podporu.
Po únoru 1948 byla Pittrova činnost komunistickou mocí omezována, což nakonec vedlo k jeho emigraci v r. 1951. Novým působištěm se mu stal emigrantský tábor Valka u Norimberka, kde v pastorační a sociální službě strávil společně se svou nejbližší spolupracovnicí Olgou Fierzovou celých 10 let. Po uzavření tábora odešli do Švýcarska, kde v Affoltern am Albis nedaleko Curychu pokračovali v práci pro český exil.
Výstava nabízí přehled významných ocenění a uznání, kterých se Pittrovi dostalo za pomoc bezbranným, trpícím a pronásledovaným v Izraeli, ve Spolkové republice Německo, ve Švýcarsku a po r.1989 i v Československu.
Výstava byla připravena ke 115. výročí narození P. Pittra v roce 2010 pro výstavní prostory Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze. Během spolupráce s Ackermann-Gemeinde vznikla myšlenka výstavu rozšířit a prezentovat ji v německé verzi německé veřejnosti.
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského tak na evropské úrovni pokračuje v soustavné péči o popularizaci odkazu Přemysla Pittra, jehož úvahy o formování „nového občana“ neztrácejí ani po desetiletích svou aktuálnost. Výstava je zároveň příspěvkem k výuce dějin 20. století.
Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční 13.10. v 19.00 v Českém centru v Mnichově za účasti pamětníků Pittrova působení a dalších významných hostů - součástí bude setkání s paní Edeltraud Kretschmer (bývalé „německé Pittrovo dítě“, v letech 1945 – 1946 pobývala na zámku Kamenice). Publicista a spisovatel Pavel Kohn, bývalé „židovské Pittrovo dítě“, dne 15.11. v 19.00 v Českém centru v Mnichově představí svoji biografii o P. Pittrovi „Můj život nepatří mně“.
PhDr. Markéta Pánková
ředitelka PMJAK
pankova@pmjak
cz
PhDr. Lenka Lajsková
lajskova@pmjakcz
PhDr. Eduard Šimek, CSc.
simek@pmjakcz
