První slovo dostal generální ředitel DG Research, Robert-Jan Smits, který odpověděl stručně „ano“. Navýšení investic do výzkumu, vývoje a inovací je podle něho správnou cestou z evropské krize, což mj. dokazuje skutečnost, že evropské státy, které dlouhodobě výrazně přispívají na výzkum a vývoj se z krize dostávají rychleji a snadněji. Upozornil také na vysoké investice do těchto aktivit především na asijském kontinentu, v Číně, Indii či Jižní Koreji, což představuje pro Evropu silnou konkurenci. Za nejproduktivnější výzkumné instituce považuje malé, či středně velké jednotky, které jsou součástí většího kontextu s mladými vědci a se stabilizovaným a dlouhodobým financováním.
Upozornil také na nevyvážené rozmístění výzkumných aktivit v Evropě a účast v rámcových programech. Státy EU-12 představují přibližně 20% evropské populace, ale přitom z rámcových programů pro výzkum čerpají pouze 5% a z ERC (European Research Council) pouze 2%. Do budoucna je třeba využít veškerý znalostní potenciál v Evropě a investice nasměrovat do špičkové vědy.
Nevyvážené účasti v rámcových programech se Horizont 2020 věnuje v samostatné kapitole „Widening Participation“, kde nově navrhuje nástroje jako „Teaming“, které by mělo napomoci vystavět nová, či propojit existující regionální výzkumná centra s vysokým potenciálem stát se excelentními výzkumnými institucemi, se zajištěním národním financováním na jedné straně a věhlasnými evropskými institucemi na straně druhé. Max Planck Society je právě jedním z takovýchto „leaderů“, který nabízí své know-how, expertízu, zkušenost a znalosti tomuto nástroji.
Maria da Graca Carvalho, členka Evropského parlamentu a zpravodajka Specifického programu Horizont 2020 uvedla, že vítá možnost propojení nového rámcového programu a strukturálních fondů. Prostředky SF je třeba využít na vybudování kapacit a prostředky rámcového programu na vytvoření partnerských vazeb na špičkové instituce. Za zásadní klad nového programu považuje celkové zjednodušení tohoto programu, které přiláká i menší subjekty jako např. malé a střední podniky, které tvoří páteř evropské ekonomiky.
Stefan Marcinowski, bývalý člen (do roku 2012) výboru výkonných ředitelů BASF z pohledu evropského průmyslu upozornil na potřebu dosáhnout vzorce, ve které 2/3 investic do výzkumu půjdou ze soukromého sektoru. Je třeba zapojit celý inovační řetězec od základní vědy až po dodání produktu či služeb na trh.
Zástupcem politického pohledu na tuto problematiku a současně reprezentantem jednoho z nových členských států EU byl ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Dalibor Štys. Ten upozornil na potřebu navrátit vědě kredibilitu a důvěru společnosti i průmyslu, když řekl: „Je třeba vytvořit prostředí, které prospívá vědě, stavět na tradicích, které v Evropě máme po staletí a využít tento potenciál. Evropský semestr a strategie inteligentní specializace (Smart Specialization Strategy) z tohoto vychází. Je třeba kvalitně hodnotit výsledky vědecké činnosti a na jejich základě vytvářet národní strategie. V dnešní době se stírají rozdíly mezi základním a aplikovaným výzkumem, nebo tzv. „mission-driven research“ a „curiosity driven research“ – obojí je zapotřebí. Aplikovaný výzkum staví na poznatcích základního výzkumu a základní výzkum je třeba převést a uplatnit v konkrétních produktech.“
V návaznosti na tuto diskusi Robert-Jan Smits zdůraznil potřebu reforem národních výzkumných systémů, strategií a politických vizí a zajištění dlouhodobého financování. Příští období kohezní politiky vyčlení na výzkumné aktivity cca 80 mld. €. Ty je třeba využít k vytváření vysoce kvalitních vědeckovýzkumných center a infrastruktur. Horizont 2020 pak napomůže propojování excelence, sdílení znalostí a otevřený přístup k spolupráci. Z „Teamingu“ by měly mít přínos všechny zúčastněné strany, tedy „win – win situation“.
Panelová diskuse vyjasnila v rámci dialogu s publikem řadu otevřených otázek a upozornila na některé, které ještě bude třeba do zahájení programu vyřešit. Do diskuse se aktivně zapojil i předseda AV ČR Jiří Drahoš. Účast jak ministra školství mládeže a tělovýchovy, tak předsedy AV ČR prokázala, jaký význam a důležitost Česká republika tomuto tématu přikládá.
Na okraji panelové diskuse byla možnost neformálně projednat i některé otázky spojené s budoucím operačním programem v oblasti výzkumu a při bilaterálním jednání s prezidentem Max Planck Society Peterem Grussem navázat na předchozí diskusi o možné spolupráci.
