Národní plán obnovy (NPO) tak významným způsobem přispěje k implementaci prioritních cílů Strategického záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021, Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021 i evropských vysokoškolských priorit.
Díky prostředkům z NPO, určených v rámci komponenty 3.2 Adaptace kapacity a zaměření školních programů na rozvoj oblasti vysokých škol, bude urychlen přechod veřejných vysokých škol k novým, zejména digitálním formám výuky, a dojde tak ke zvýšení podílu kombinovaného (blended learning) a distančního vzdělávání na jednotlivých vysokých školách. Velký důraz bude kladen také na zvyšování kompetencí akademických pracovníků v oblasti využívání informačních technologií a inovativních přístupů ve výuce.
Reforma podporuje tvorbu nových profesně zaměřených studijních programů i nových studijních programů v progresivních oborech orientovaných zejména na digitální technologie, moderní technologie a inženýrství, kvalitu životního prostředí, odpadové hospodářství, energetiku, stavebnictví, plánování krajiny, inovace v oblasti mobility či ve zdravotní a sociální péči.
Jednoznačným evropským trendem je problematika celoživotního vzdělávání, která se týká nejenom budoucí, ale i současné generace na trhu práce. NPO podpoří tvorbu nových programů celoživotního vzdělávání, kurzů zaměřených na rozšiřování dovedností (tzv. upskilling a reskilling). Tyto kurzy budou vytvářeny v oblastech, v nichž mají vysoké školy vysokou přidanou hodnotu, a budou specializovány na kvalifikované osoby, které si potřebují rozšířit své portfolio o specifické znalosti či kompetence. NPO se dále zaměří i na problematiku vydávání tzv. mikrocertifikátů (micro-credentials), díky nimž budou moci absolventi těchto kurzů transparentně prokázat absolvování kurzů i částí standardního studia, a to i na mezinárodní úrovni.
„Věřím, že i díky prostředkům z NPO dojde k zásadnímu posunu ve vzdělávací činnosti vysokých škol a nově vytvořené studijní programy budou plně konkurenceschopné vůči programům nabízeným prestižními zahraničními univerzitami, a to ať už hovoříme o poptávaných profesně zaměřených programech, tak studijních programech v oborech, jejichž absolventi budou schopni zastávat nejnáročnější pozice v high-tech sektoru. Velký prostor se pro vysoké školy otevírá také na poli takzvaného upskillingu, kdy, jak pevně doufám, se vysoké školy stanou lídry v poskytování kvalitních odborných kurzů v rámci celoživotního vzdělávání“, řekl náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček.
MŠMT významným způsobem podpoří i společné projekty veřejných vysokých škol zaměřených na naplnění cílů v oblasti digitalizace a metodického uchopení problematiky mikrocertifikátů, jejichž dosažení vyžaduje spolupráci všech vysokých škol.
Kompletní text výzvy je k dispozici ZDE.
