Ministerstvo školství proto kromě konkrétních návrhů k možné transformaci systému péče o ohrožené děti
zpracovalo analýzu, z které vyplývá, že počet dětí v dětských domovech sice klesá, zvyšuje se ale počet
dětí s výchovnými problémy ve výchovných a diagnostických ústavech.
„Z analýzy jsme zjistili, že více než osm procent dětí je umísťováno do ústavů ze sociálních důvodů, a to je ze
zákona nepřípustné. Musíme navázat úzkou spolupráci s MPSV, abychom projednali v rámci zlepšování péče o ohrožené děti také činnost Orgánu pro sociálně
právní ochranu dětí,“ řekl k problematice náměstek pro řízení sekce vzdělávání Václav
Pícl.
Ve většině případů přicházejí podle analýzy do zařízení ústavní a ochranné výchovy děti ve věku 15 až 18 let, což
není z hlediska působení na jejich další vývoj ideální. K rozhodnutí Orgánu pro sociálně právní ochranu
dětí (OSPOD) tak dochází až v případě, kdy jsou patologické změny v chování dětí už rozsáhlé a možnost
pozitivních změn je značně snížena. I tato problematika tak bude tématem jednání s MPSV, protože propojení péče
o ohrožené děti má být mezi všemi zainteresovanými institucemi velice pružné, fungující a hlavně vždy ve prospěch
ohrožených dětí.
