Česká republika se v rámci Akčního plánu zavázala mimo jiné podpořit nový systém diagnostiky žáků zařazovaných do upravených vzdělávacích programů pro žáky s lehkým mentálním postižením (dále LMP), připravit novelizaci klíčových právních předpisů a vést širší diskusi k otázce inkluzivního vzdělávání.
Předmětem Akčního plánu a jeho prezentace ve Štrasburku bylo i poskytnutí informace o podílu romských žáků, kteří se vzdělávají v upraveném vzdělávacím programu. Za tímto účelem realizovala v tomto roce ČŠI šetření. Do něj bylo zahrnuto 483 škol, ve kterých je zařazeno 5 a více žáků s diagnózou lehkého mentálního postižení. Informace o počtu romských žáků v upravených vzdělávacích programech byly získány na základě kvalifikovaného odhadu ředitele školy ve spolupráci s třídními učiteli.
Podle zjištění byly z celkového počtu téměř patnácti tisíc dětí s LMP čtyři tisíce romského etnika. Tyto výsledky potvrzují klesající trend v počtu žáků romského etnika zařazovaných do upravených vzdělávacích programů.
Srovnání podílu romských žáků vzdělávaných podle RVP ZV – LMP mezi školními roky 2009/10, 2011/12 a 2013/14
|
|
Podíl romských žáků ve zvláštních školách – dle důkazů předložených u ESLP v % |
Podíl romských žáků na počtu všech žáků s LMP (kvalifikovaný odhad) v % |
Podíl romských žáků na počtu všech žáků s LMP (nová statistika) v % |
|
1999-2005 |
2009-2012 |
Školní rok 2013/14 |
|
|
Celkem |
56-70 % |
26,4 - 35,0 |
28,2 |
Pozn.: Relevantní srovnání vývoje počtu těchto dětí bude mít MŠMT až v příštím školním roce, protože letošní sčítání proběhlo podle nové, přesnější metodologie.
„Z dalších dostupných statistických zdrojů MŠMT lze také vysledovat pozitivní trend, který vypovídá o zařazování dětí s LMP do hlavního vzdělávacího proudu. Počet individuálně integrovaných žáků s LMP do běžných tříd ZŠ stoupl o více než 66 %. Počet žáků s LMP ve speciálních třídách základních škol klesl za posledních 5 let o více než čtvrtinu,“ řekl první náměstek ministra školství Jindřich Fryč.
Další kroky ke zlepšení záruk rovného přístupu ke vzdělání jsou zahrnuty v již připravené novele školského zákona, která nabízí systém podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Další naplňování Akčního plánu očekává MŠMT v souvislosti s přijetím novelizovaných vyhlášek č. 72 a 73 o poskytování poradenských služeb a o vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.
V neposlední řadě již došlo k významnému zlepšení v oblasti diagnostických nástrojů v praxi. „Oproti původnímu plánu, kdy měla být až ke konci letošního roku zahájena standardizace nástrojů, jsou již aktuálně distribuované a zaváděné do praxe nové diagnostické nástroje. Ty přinášejí do diagnostiky zcela nový prvek, a sice přihlížejí k socio-kulturnímu prostředí žáka. V konečném důsledku tak budou komplexněji posuzovány vzdělávací předpoklady dětí. Na tomto základě budou jasně stanovena cílená podpůrná opatření,“ vysvětlil první náměstek ministra školství Jindřich Fryč.
V současnosti je již také proškolena velká část odborníků v oblasti diagnostických nástrojů, čímž bylo z podstatné části naplněno opatření k revizi diagnostických nástrojů vyplývající z Akčního plánu.
Evropský soud pro lidská práva před šesti lety rozhodl, že systém zařazování žáků mimo hlavní vzdělávací proud v České republice, ačkoli používá etnicky neutrální kritéria, může způsobovat diskriminaci romských žáků v přístupu ke vzdělání, čímž odporuje Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Evropský soud vycházel z návrhu osmnácti ostravských stěžovatelů, kteří byli v letech 1996 až 1999 na základě doporučení pedagogicko-psychologických poraden a souhlasu jejich rodičů zařazeni do tehdejších zvláštních škol. Ústavní soud i evropský soud sice jejich stížnost zamítly, Velký senát Evropského soudu pro lidská práva ale v roce 2007 rozhodl opačně.
