Jedním z navrhovaných opatření Akčního plán k výkonu rozsudku D.H. a ostatní (shrnutí ZDE) k zajištění rovného přístupu ke vzdělání je úprava systému financování regionálního školství tak, aby reflektovala náročnost poskytování vzdělávání ve školách se zvýšeným počtem žáků ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, a také nastavení metodické, personální a finanční podpory škol podle podílu žáků se sociálním znevýhodněním. „Tímto opatřením dostaneme zákonný mandát k tomu, abychom mohli zohlednit potřebu podpory a vyšší náklady a náročnost práce ve školách s větším počtem těchto žáků,“ vysvětlil náměstek ministra školství Jiří Nantl přímo na jednání Výboru ministrů Rady Evropy.
Náměstek ministra školství Jiří Nantl na jednání Výboru ministrů Rady Evropy ve Štrasburku.
Výbor dostal také informace o podílu romských žáků, kteří se vzdělávají mimo hlavní vzdělávací proud. Zatímco z pohledu celkové žákovské populace je 97,5 % ze všech žáků vzděláváno podle vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v běžných třídách, u romských žáků je to pouze 85 %; což znamená, že 15 % romských žáků je vzdělávání buď ve třídách nebo školách zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami s upravenými očekávanými výstupy vzdělávání, nebo se vzdělávají v běžných třídách, očekávané výstupy vzdělávání mají ale snížené. Podíl romských žáků mimo hlavní vzdělávací proud je tedy stále vyšší, než je tomu v celkové populaci, a to i přes to, že se díky přijatým opatřením situace od roku 2007 výrazně zlepšila. V této souvislosti se Česká republika hodlá soustředit také na zvýšení kvality a efektivity školských poradenských zařízení skrze posílení kompetencí MŠMT v jejich řízení.
Přetrvávajícím problémem je i neodůvodněná koncentrace romských žáků v některých základních školách. Romští žáci tvoří v základních školách kolem 3,5 % ze všech žáků, v roce 2022 existovalo ale 129 škol, na kterých tvořili romští žáci více než třetinu. Z toho se ve 69 školách jednalo o více než polovinu, a na 31 více než tři čtvrtiny. Navrhovaná opatření tak mají za cíl snížit zastoupení romských žáků ve školách a třídách pro žáky s diagnostikou lehkého mentálního postižení a obecně v etnicky „segregovaných“ školách.
Výboru byla představena opatření, která chce MŠMT v průběhu následujících dvou let prosadit.
Při prosazování desegregačních opatření ze strany MŠMT a dalších institucí je proto důležitá i komunikace se školami a zřizovateli škol, na jejichž území k segregovanému vzdělávání romských žáků dochází. MŠMT je proto připraveno poskytnout zřizovatelům potřebnou podporu, zároveň je ale připraveno rovný přístup ke vzdělávání prosazovat i formálními prostředky. „Dospěli jsme k tomu, že jsme připraveni ve větší míře používat nástroje, které stát už k dispozici má, jako například podat podnět k přezkoumání vyhlášky o spádových obvodech Ústavním soudem,“ přiblížil další možnosti k zajištění rovného práva ke vzdělání náměstek Nantl ve Štrasburku.
