Hlavním bodem jednání, které bylo rozděleno do tří bloků, bylo téma mobility mládeže v průběhu pandemie Covid-19 a po ní. „Mobilita mladých lidí je mnohem víc, než jen přeshraniční výměny mládeže a samotné dobrovolnické činnosti. Příležitost a možnost svobodně cestovat přes hranice představuje svobodu a samostatnost mladých lidí. Bylo to v listopadu, před 31 lety, kdy padla Berlínská zeď. O osm dní později se čeští studenti shromáždili v ulicích Prahy na pokojném protestním průvodu a stejný příliv svobody, který strhl Berlín, přitekl do Prahy a rozšířil se po střední a východní Evropě. Tyto stále živé historické vzpomínky nám dávají nejen sílu a odhodlání obnovit mobilitu, která byla pozastavena pandemií, ale také přijmout naši odpovědnost za nastolení spravedlnosti a rovnosti,“ vyzdvihl důležitost mobilit mládeže v této bezprecedentní situaci náměstek Velčovský.
V rámci druhého bloku došlo ke schválení a virtuálnímu podpisu tzv. Osnabrücké deklarace. Tento dokument znamená další milník v rozvoji odborného vzdělávání a přípravy v rámci EU. Klíčovými prvky jsou především zavádění inovací a flexibility, vytvoření nové kultury celoživotního učení, udržitelnost ve smyslu „zeleného“ přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě a jejich internacionalizace. Právě na excelenci založené odborné vzdělávání přístupné všem je klíčem k úspěchu na trhu práce a k hospodářskému oživení Evropy. Napomoci může také aktivnímu zapojení mladých lidí do občanské společnosti a upevňování společných evropských hodnot.
Klíčovou částí třetí části videokonference věnovanému oblasti vzdělávání bylo společné vyjádření solidarity obětem nedávných teroristických útoků v Evropě. Účastníci jednání, mezi které patřily například ministryně školství a výzkumu SRN Anja Karliczek nebo evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel, vyjádřili podporu všem dotčeným rodinám a shodli se na nutnosti chránit základní svobody a hodnoty evropské společnosti. Je proto potřeba, aby mladí lidé rozuměli základům fungování otevřené demokratické společnosti, ctili zásady právního státu a byli schopni rozeznat pravdu od manipulace. V kontextu stávající pandemie koronaviru lze správně nastavené vzdělávání vnímat jako „lék“ na nesnášenlivost a xenofobii.
Ke konci jednání probírali ministři školství a jejich zástupci utváření Evropského prostoru vzdělávání a strategické cíle a priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, které mají být dosaženy do roku 2025.
