V uplynulých několika měsících se při přípravě a schvalování Bílé knihy terciárního vzdělávání a přípravě věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání rozpoutala jedna z největších debat na téma role a budoucí podoby českého vysokého školství za posledních dvacet let. V průběhu debaty bylo identifikováno několik témat, která se ukázala být pro další osudy systému terciárního vzdělávání naprosto klíčová. Šlo o následující témata:
- pojetí autonomie a samosprávy vysokých škol
- řízení vysokých škol
- procesy akreditace a hodnocení kvality
- strukturace a diferenciace systému
- financování
Většina subjektů zainteresovaných do debaty jednoznačně požadovala změny v oblastech, které jsou uvedenými pěti tématy ovlivněny. Zásadní neshoda však panovala v provedení změn a v jejich charakteru. Celá řada konfliktních stanovisek přitom zřejmě pramenila z rozdílné interpretace jednotlivých pojmů a konceptů. To se jednoznačně ukázalo především v oblasti autonomie a samosprávy vysokých škol. Přesto by bylo velmi zjednodušené tvrdit, že proběhnuvší debata ukázala nepřekonatelné rozdíly a bariéry mezi jednotlivými pojetími reformy. Spíše se ukázalo, že celý proces je opravdu na samotném začátku a že bude proto třeba ještě vést další a věcné debaty. Následující řádky by měly sloužit jako výchozí inventura této debaty.
Pomocí jakých nástrojů reformu provést
Jedním z klíčových témat celé reformy byla otázka charakteru legislativních nástrojů, s jejichž pomocí by měla být reforma uskutečněna. Diskutovala se tři možná řešení:
- Obsáhlejší novela stávajícího zákona č. 111/1998 Sb.
- Příprava jednoho nového zákona o terciárním vzdělávání, který bude komplexně řešit působnost, roli a charakter všech institucí, které se na systému terciárního vzdělávání podílejí
- Příprava alespoň dvou zákonů, které budou zvlášť vymezovat působnost, roli a charakter univerzitních a neuniverzitních institucí
Vedle samotného zákona o terciárním vzdělávání by se na reformě měl podílet i další zákon věnovaný finanční pomoci studentům. Jeho parametry a cíle se zatím v diskusi neobjevily.
Na čem jsme se shodli
I přes často mediálně živený obraz zásadních rozporů v názorech na charakter reformy došlo k většinové shodě u řady klíčových témat. Jsou to:
- Změna systému akreditací, která povede k odstranění dosavadní praxe akreditací stovek oborů a bude založena nikoli na vstupních a často i formálních ukazatelích, ale na kontinuálním hodnocení procesu vzdělávání a jeho výstupů. Její součástí by mělo být také vytvoření jednotné akreditační komise pro všechny instituce terciárního vzdělávání.
- Posílení role kvality a excelence při hodnocení a financování institucí terciárního vzdělávání.
- Důslednější strukturace systému, spojená s jasným vymezením role jednotlivých stupňů vzdělávání.
- Diferenciace institucí terciárního vzdělávání s ohledem na typ poskytovaných služeb.
- Legislativní i faktické zahrnutí institucí poskytujících krátké, profesně orientované programy.
- Posílení role a pozice managementu institucí terciárního vzdělávání, zejména rektorů.
- Odstranění nesouladu v současném právním postavení součástí vysokých škol, zejména fakult, které velmi omezuje možnosti efektivního řízení vysoké školy jako celku.
- Změnu systému financování v oblasti investic, které by se měly stát nedílnou součástí „normativů" (tedy příspěvku na vzdělávací činnost).
- Postupné zvyšovaní veřejných zdrojů na financování systému terciárního vzdělávání na evropský průměr.
Kde jsme se shodli v cílech, ale ne v jejich provedení
Celá řada diskusí a neshod se týkala především způsobů naplnění jednotlivých cílů. Byly to:
- Vyjasnění role a pozice docentů a profesorů.
- Zahrnutí externích aktérů do procesů strategického plánování a řízení institucí terciárního vzdělávání.
- Minimalizace „politického" zasahování do činnosti institucí terciárního vzdělávání
- Nastavení podmínek, které by usnadnily získávání dalších finančních zdrojů, zejména ze soukromé sféry.
- Nastavení pravidel dlouhodobého a střednědobého financování institucí terciárního vzdělávání.
Kde jsme se neshodli vůbec
- Vliv navrhované změny řízení a posílení vlivu externích aktérů na akademické svobody.
- Role a postavení správních rad, proces jejich ustanovování.
- Potřeba ustavení Rady pro terciární vzdělávání.
- Redefinování role akademických senátů.
- Potřeba úpravy či změny současné podoby habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem.
- Způsob volby rektora.
Nad některými tématy dokonce žádná významnější debata zatím neproběhla. To se částečně týká i otázky zavedení školného. Ačkoli školné bylo předmětem kritiky části reprezentace (zejména zástupců studentské komory RVŠ), jeho absence v zatím poslední verzi návrhu věcného záměru zákona byla politickým rozhodnutím, nikoli výsledkem proběhlých diskusí nad návrhem věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání. Zde je třeba připomenout, že základní principy finanční pomoci studentům nebyly zatím diskutovány (věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům bude diskutován separátně).
Charakter a průběh dosavadní debaty nejlépe dokumentuje porovnání dvou zde zveřejněných dokumentů, kterými jsou nultá verze zásad věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání a verze, která již reflektovala některé připomínky vznesené v průběhu pracovních setkání s reprezentacemi vysokých škol a vyšších odborných škol.
Přílohy
Pracovní
podklad pro zpracování věcného záměru - nultá verze.pdf (772,21 KB)
Pracovní
podklad pro zpracování věcného záměru - druhá verze se zapracovanými připomínkami.pdf (690,61
KB)
