MŠMT zahájilo začátkem roku 2024 další fázi implementace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prostřednictvím realizace příslušných opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období let 2023–2027. Z pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka vzniklo devět expertních pracovních skupin, které mají implementaci na starosti, a také implementační výbor ve složení: náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jiří Nantl, vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Jan Mareš a státní tajemník Ondřej Andrys.
„Základním dokumentem pro školství, který má velkou dlouhodobou podporu odborné veřejnosti a lidí v terénu – a za to všem patří dík, je Strategie 2030+. Její vize a cíle se týkají zejména hodnotových změn a kulturně-sociálních preferencí, a proto vyžadují dlouhodobější intervence. Proto je ale také nutné slyšet z terénu, co je nejvíce potřeba. Pro MŠMT je důležitá zpětná vazba, aby priority energie a sil umělo alokovat co nejlépe,“ řekl náměstek Jiří Nantl v úvodu setkání.
Mezi prioritami ministerstva na rok 2024 je dokončení revizí rámcových vzdělávacích programů, a to jak v předškolním, tak i základním vzdělávání, a představení změn v RVP široké veřejnosti. MŠMT si uvědomuje, že modernizace obsahů vzdělávání závisí na jeho celospolečenském přijetí. S tím souvisí i aktivity pro rozvoj a vzdělávání pedagogických pracovníků. Ministerstvo se chce soustředit na kvalitní přípravu studentů pedagogiky (v rámci postupu reformy pregraduální přípravy) a podporu začínajících učitelů i samotných ředitelů, coby leaderů škol.
Středoškolské studium a jeho proměna je dalším důležitým bodem Strategie. MŠMT směřuje k tomu, aby byl na konci tohoto roku připravený návrh nové oborové soustavy pro středoškolské studium. Dne 28.5. 2024 bude také zahájena odborná diskuze k pojetí testování uchazečů o střední vzdělávání – tedy zhodnocení digitalizace a případné úpravy funkcionalit systémy přijímacího řízení.
Velmi důležitou oblastí je snižování nerovností a nastavování podpory pro všechny žáky bez rozdílu. Vedle dvou specifických pracovních skupin, které se zabývají zejména modelem financování a podpory těm nejpotřebnějším školám a dětem, je cílem skupiny na podporu a řízení škol spuštění modelu institucionalizace podpůrných pedagogických pozic, který bude letos zahájen díky Operačnímu programu Jan Amos Komenský.
Dalšími souvisejícími cíli je podpora dětí a žáků s jiným mateřským jazykem a také péče o duševní zdraví a podporu zdravého pohybu dětí. Pro tu resort představil v březnu plán podpory pohybových aktivit dětí, žáků a studentů.
V rámci setkání s odbornými asociacemi a partnery v oblasti školství a vzdělávání padla řada dotazů a připomínek z terénu např. na začleňování žáků se specifickými vzdělávacími potřebami nebo žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, a s tím spojené možné úpravy kurikula, specifika přijímacího řízení nebo hodnocení výsledků vzdělávání a možnost přechodů dětí na další stupně vzdělávání. Samy školy po jednotném přístupu pro podporu těchto žáků volají. S tím také souvisela debata o přípravě pedagogů pro předškolní vzdělávání a jejich rozvoj. Zástupkyně asociace středních pedagogických škol zároveň ocenila novou pozici provázejícího učitele.
Celkem se zúčastnilo diskuze 13 odborných organizací
- Asociace hotelových a gastronomických škol
- Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden
- Asociace pracovníků speciálně pedagogických center
- Asociace ředitelů gymnázií
- Asociace středních pedagogických škol ČR
- Českomoravský odborový svaz pracovníků školství
- EDUin
- Hospodářská komora
- META – Podpora příležitostí ve vzdělávání
- Partnerství pro vzdělávání 2030+
- Stálá konference asociací ve vzdělávání
- Učitelská platforma
- Unie školských asociací ČR – CZESHA
