V Lichtenštejnském paláci v Praze proběhla první ze série česko-německých konferencí k výzkumným infrastrukturám, MŠMT ČR

Primárním účelem konference bylo představit excelentní výzkumné infrastruktury ČR a Německa a prostřednictvím diskuzních panelů umožnit účastníkům prohloubit jejich stávající spolupráci nebo navázat nová strategická a dlouhodobá partnerství. Vzhledem k tomu, že výzkumné infrastruktury jsou svou definicí zařízeními pro provádění zcela excelentního výzkumu, vývoje a inovací o vysoké technologické a finanční náročnosti, provozovaná zpravidla na principu otevřeného přístupu k jejich kapacitám, konference byla cílena zejména na zvýšení povědomí o možnostech využití výzkumných infrastruktur ČR a Německa v česko-německé bilaterální relaci.

Konference proběhla formou plenárních zasedání a 3 navazujících tematických panelů zaměřených na výzkumné infrastruktury provozované v oblastech (1) fyzikálních věd, (2) environmentálních věd a (3) informačních a komunikačních technologií. Po úvodním představení hlavních principů přístupu ČR a Německa k hodnocení a financování výzkumných infrastruktur a jejich zasazení do kontextu posilování česko-německých bilaterálních vztahů a rozvoje Evropského výzkumného prostoru (ERA) následovala jednání v individuálních diskuzních panelech zahrnující jednak prezentace stěžejních výzkumných infrastruktur a rovněž debatu k možnostem rozvoje jejich vzájemné spolupráce, včetně nástrojů jejího financování.

Konference proběhla jako první ze série plánovaných 3 česko-německých konferencí k výzkumným infrastrukturám s tím, že další konference budou zorganizovány k tématu výzkumných infrastruktur provozovaných v oblasti biomedicínských věd (Německo) a nových materiálů a nanotechnologií (ČR) v průběhu let 2015 a 2016.

Výzkumné infrastruktury náleží ke klíčovým pilířům národních výzkumných a inovačních systémů nejen členských států EU. Z pohledu ČR se přitom aktuálně jedná o vysoce stěžejní téma vzhledem ke skutečnosti, že roku 2015 skončí aktuální víceletý rámec financování tzv. velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. V této souvislosti připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Individuálního projektu národního „IPN Metodika“ novou metodiku hodnocení a financování výzkumných infrastruktur a tuto v průběhu 2. pol. roku 2014 i plně implementovalo.

Metodika hodnocení výzkumných infrastruktur založená na principu informovaného mezinárodního peer-review byla v mnohém inspirována právě německým způsobem hodnocení a odpovídá i vysoce náročným hodnotícím procesům ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury). Hodnocení výzkumných infrastruktur takovéto náročnosti a rozsahu poté proběhlo v ČR jako vůbec první svého druhu. Jeho účelem bylo získání nezávislých expertních podkladů pro politické rozhodnutí o financování tzv. velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace v nadcházejícím sedmiletém období 2016 – 2022. Současně budou výstupy hodnocení sloužit jako hlavní východiska pro aktualizaci Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. V neposlední řadě bude na základě výstupů hodnocení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přistupovat k podpoře návrhů panevropských výzkumných infrastruktur s českou účastí pro jejich eventuální zařazení na právě aktualizovanou Cestovní mapu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (tzv. ESFRI Roadmap).

RIs Conference Programme_Overall Programme.docx, soubor typu docx, (348,85 kB)