Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy podporuje transformaci dětských domovů.
Transformovat ústavní péči o děti v resortu školství dala MŠMT Vláda České republiky opakovaně za úkol.
Poprvé se tak stalo již v Národní strategii ochrany práv dětí v roce 2012.
Transformace ústavní péče o děti je jedním z hlavních cílů i platné Národní strategie ochrany práv dětí na roky 2021 až 2029 schválené usnesením vlády č. 1323 ze dne 14. 12. 2020. MŠMT je odpovědné za plnění tohoto cíle v případě školských zařízení pro výkon ústavní výchovy.
Co je to transformace?
Transformace dětských domovů a dalších zařízení ústavní výchovy je procesem přibližování náhradní péče o děti zajišťované těmito zařízeními běžnému rodinnému životu.
Co není transfromace?
Transformace není pouhým přesunem péče z původních objektů dětských domovů do bytů či domů v běžné zástavbě. Samotný přesun do bytů není dostačujícím předpokladem pro to, aby náhradní péče o děti zajišťovaná dětskými domovy přestala mít charakter ústavní péče.
Současně ovšem platí, že přesun do bytů či domů v běžné zástavbě je klíčovým předpokladem pro to, aby se náhradní péče co nejvíce přiblížila běžnému rodinnému životu.
Proč by mělo docházet k transformaci dětských domovů?
- Platná legislativa upravující činnost dětských domovů v Česku, tj. zákon č. 109/2002 Sb. o ústavní a
ochranné výchově (dále Zákon) jednoznačně říká v § 12, že dětské domovy v ČR mají být komunitní (transformované).
Podle Zákona:
"Péče zajišťovaná dětskými domovy probíhá způsobem, který se v nejvyšší možné míře podobá běžnému rodinnému životu. Pokud je to možné, péče zajišťovaná dětskými domovy probíhá v samostatných rodinných skupinách v bytech v bytových domech anebo v rodinných domech v běžné zástavbě. Je kladen důraz na nejvyšší možné začlenění dětí do společnosti."
- Ústavní forma péče je v Zákoně dočasně nadále umožněna pouze s ohledem to, že ústavní formu není možné zakázat s ohledem na implementační limity (vysoké stovky dětí v dětských domovech v některých krajích jako např. Ústeckém nebo Moravskoslezském).
- Ve prospěch transformace hovoří dosavatní zkušenosti z praxe. Transformace:
- snižuje negativní dopady ústavní péče na děti;
- je spojená s nižším výskytem náročného chování dětí v zařízeních;
- lépe než ústavní péče umožnuje děti připravit na samostatný život;
- lépe než ústavní péče umožňuje začlenění dětí do společnosti;
- je kladně hodnocena řediteli, pracovníky i dětmi, které s ní mají zkušenosti;
- vede k lepšímu využití prostředků z kapitoly MŠMT, protože v transformovaných zařízeních jde větší část z normativního financování na přímou práci s dětmi namísto provozního personálu;
- má podporu veřejnosti.
