Vzdělávací systém v České republice se do roku 2017 vyznačoval trvale vysokou mírou podfinancování, a to jak z
hlediska mezinárodního srovnání výdajů na školství v zemích OECD, tak z pohledu srovnání vládních výdajů na
oblast školství nebo srovnání výdajů na žáka či studenta.
Podfinancování se negativně projevilo v zaostávání platů učitelů, což snižuje atraktivitu učitelského povolání a
přispívá ke stárnutí učitelských sborů. A vedlo také ke zvyšování sociálních nerovností na jednotlivých stupních
škol.
Pro naplnění vytyčených strategických cílů je tedy nezbytné posílit financování vzdělávacího systému.
SL5.1 Zajištění financování v rámci jednotlivých strategických linií
- Posílit financování v oblasti proměny obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání
- Posílit financování v oblasti snižování nerovností
- Posílit financování v oblasti podpory pedagogických pracovníků
- Posílit financování v oblasti řízení vzdělávacího systému
Jak probíhala příprava SL5
Příprava proběhla v letech 2019 a 2020 (garantem tématu byl Jakub Fischer)
19. 6. 2019 - Praha - interní kulatý stůl s pozvanými aktéry konaný v prostorách VŠE.
26. 6. 2019 - Praha - kulatý stůl na téma financí ve vzdělávání
pořádáný na VŠE od 13:00 do 15:00 hod, místnost RB209 v Rajské budově nám. W. Churchilla 1938/4, 130 67 Praha 3
– Žižkov. Pozvánku naleznete zde. Zápis je k dispozici zde. Dále je k dispozici prezentace prof. Fishera, která vymezuje základní směr
úvah k obsahu strategie linie. K dispozici je rovněž prezentace vedoucího Katedry ekonomické statistiky Petra
Mazoucha Analýza mezd učitelů v kontextu ostatních profesí a prezentace výzkumnice Jany
Krajčové Kvalita práce učitelů, vzdělanost, ekonomický růst a budoucí prosperita České republiky.
Vybrané teze a vymezení SL4 k další diskuzi, které byly představeny na veřejném kulatém stole na VŠE - 26. 6.
2019 (vše zde)
Kontext strategické linie 4 „Zvýšit financování a posílit jeho stabilitu“
• Součást připravovaného dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky 2030+
• 2 strategické cíle („čeho chceme dosáhnout“)
• Zaměřit vzdělávání více na získání kompetencí, potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život
•Snížit vzdělanostní nerovnosti a zvýšit spravedlnost v přístupu ke vzdělání
•4 strategické linie („jak toho chceme dosáhnout“)
•Proměnit obsah a způsob vzdělávání
•Podpořit učitele, ředitele a další pracovníky ve vzdělávání
•Zvýšit odborné kapacity, důvěru a vzájemnou spolupráci
•Zvýšit financování a zajistit jeho stabilitu
•SL4 je v uvedeném kontextu primárně podpůrnou strategickou linií.
Zdůvodnění strategické linie
• Celkové výdaje na školství v ČR 3,8 % HDP
• Celkové výdaje na školství v OECD 5,0 % HDP
• Nižší podíl výdajů na školství byl pouze v Irsku, Maďarsku a Lucembursku.
• Nižší podíl výdajů na primární, sekundární a postsekundární vzdělávání byl pouze v Litvě.
• Výdaje na školství v ČR 7,8 % vládních výdajů
•Výdaje na školství v OECD 11,1 % vládních výdajů
• 43 % učitelů v primárním a sekundárním vzdělávání je v ČR starších 50 let (průměr OECD 34 %).
• V ČR 19 studentů na jednoho učitele v terciárním vzdělávání.
• V OECD 15 studentů na jednoho učitele v terciárním vzdělávání.
• V ČR neexistuje systém finanční pomoci studentům. Téměř jedinými zdroji pokrytí nákladů na studium a životních
nákladů jsou zdroje od rodičů či partnera a zdroje ze zaměstnání. Roční sociální stipendium činí 33.400 Kč, pobírá
jej kolem 1.000 studentů. Podrobnější srovnání bude možné provést na základě dat z EUROSTUDENTa VII (2019).
• V ČR je velmi nízká míra propojení datových zdrojů.
Navržená hlavní opatření SL4 – k diskusi v rámci dnešního kulatého stolu
• Dosáhnout nejpozději v roce 2030 celkového financování vzdělávacího systému na úrovni průměru zemí
OECD.
• Změnit strukturu způsobu financování, cíleně podpořit strategické priority a potřeby v oblasti
vzdělávání.
• Zvýšit transparentnost, stabilitu a předvídatelnost systému pro všechny úrovně řízení vzdělávacího
systému.
díky tomu
• Podstatně zlepšit odměňování učitelů; v RgŠ lze v návaznosti na růst objemu prostředků na platy uvažovat
o nárůstu podílu netarifní složky na úroveň obvyklou u vysokoškolsky vzdělaných osob v platové sféře.
• Uvolnit učitelům prostor od administrativních povinností; cíleně, ale systémově (bez EU peněz) podpořit
poradenské pozice ve školách (školní psycholog, speciální pedagog); cíleně podpořit uvádějící učitele; podpořit
práci s žáky a studenty se specifickými potřebami včetně nadaných studentů atd.
Další opatření:
• Zavést systém finanční podpory studentům (aniž by se jednalo o první krok k zavedení školného).
• Výrazněji podporovat nadané žáky a studenty.
• Vyřešit otázku financování zařízení poskytujících služby studentům (koleje).
• Vyřešit postavení studentů doktorského studia.
• Posílit rozhodování založené na datech (zlepšit možnost propojení datových zdrojů).
